Kostel sv. Mikuláše
Původně gotický byl založen současně s městem ve 13. století jako městský farní kostel. V letech 1518 - 35 byl přestavěn ve stylu pozdně gotickém, avšak při velkém požáru města v roce 1641 byl zcela zničen. V letech 1641 - 49 byl proto znovu přestavěn Vlachy J. Ciprianem a F. Canevallem ve slohu barokním, průčelí pochází z let 1686 - 88 ( J. A. de Maggi ). V této podobě jej známe dnes. V horní části zdobeného štítu je socha Panny Marie, v nikách nad třemi portály jsou umístěny dřevěné sochy tří světců sv. Mikuláše, sv. Auratiana a sv. Václava. Katedrální chrám sv. Mikuláše je trojlodní. Střední loď je zakončena bohatě zdobeným hlavním oltářem ( 1791 ) od Z. Huebera s vyřezávanými sochami sv. Petra, Pavla a Mikuláše, nesoucí obraz sv. Mikuláše navštěvujícího nemocné ( 1649 ) od G.Bachmanna z Vídně. Obě postranní lodě jsou zakončeny kaplemi, severní s vyřezávaným oltářem sv. Anny ( 1771 ), jižní mariánská kaple s vyobrazením smrti Panny Marie ( J. A. Schöpf 1740 ). Za chrámem sv. Mikuláše byla na místě bývalé gotické hřbitovní kaple sv. Jakuba z r. 1308 vystavěna v letech 1727 - 31 barokní kaple Smrtelných úzkostí Páně, zdobená malbami J.A. Schöpfa. O obnovu této kaple se v minulém století zasloužil českobudějovický biskup a buditel J.V. Jirsík ( 1855 ).
Černá věž - dominanta města Českých Budějovic
Černá věž vysoká 72 m je jedinečnou dominantou a skutečným symbolem města. Spolu se Samsonovou kašnou a kostelem sv. Mikuláše vytváří typický pohled na českobudějovické Náměstí Přemysla Otakara II. Dnes slouží věž převážně jako místo zájmu turistů, neboť výhled z ochozu věže dává nezapomenutelný zážitek každému, kdo vyšplhá po více než 200 strmých schodech.
Černá věž - dominanta města Stavba
věže byla zahájena v r. 1549 stavitelem Hansem Spatzem a ukončena po
téměř 28 letech osazením pozlacené makovice na samý vrchol věže.
Historické prameny uvádějí, že na pozlacení makovice spotřeboval
zlatník B. Riedl celých 72 zlatých dukátů. V minulosti sloužila Černá
věž jako zvonice a strážní věž, ze které byl zvoněním zvonů a
vyvěšováním praporů oznamován příchod nepřátel nebo vypuknutí požáru. K
tomu účelu byla věž trvale obydlena věžníkem, který zde sloužil jako
zvoník a staral se o chod věžních hodin. Původně bylo na věži umístěno
sedm zvonů. Nejznámější, největší a nejtěžší zvon byl "Bumerin", vážící
3,7 tuny. Odlit byl v Linci v roce 1723 zvonařským mistrem Sylviem
Kreuzem spolu s druhým největším zvonem nazývaným "Marta", vážícím
"jen" 1,75 tuny a třetím zvonem zvaným "Octava". Zvon "Maria" je
původem z českobudějovické zvonařské dílny mistra Pavla Haca z roku
1684 a byl zasvěcen Panně Marii. Vůbec nejstarším zvonem je zvon
"Stříbrný", z roku 1630 z dílny Adalberta Arnolda, umístěný v báni
věže. Posledním, šestým zvonem, který dnes můžeme na věži vidět, je
nejmenší "Umíráček" z roku 1705, v průměru měřící jen 45 cm. Jak již
jeho název říká, vyzváněl zemřelým občanům na jejich poslední pouti
městem. Nápis na něm prosí: "Ježíši, Maria, Josefe, svatá Barboro,
buďte ke všem umírajícím milostiví a milosrdní". Sedmým zvonem byl
"Poledník". Ten však byl za druhé světové války demontován a roztaven
pro vojenské potřeby. Pocházel rovněž od mistra S. Kreuze z Lince a
vážil přes 1 tunu. Od podzimu 1995 má Černá věž opět sedm zvonů. Tím
sedmým je zvon "Budvar", oznamující ode dne svého posvěcení kardinálem
Miloslavem Vlkem městu každý den poledne. Jméno nese podle svého
sponzora - Budějovického Budvaru ke stému výročí založení tohoto
pivovaru.
Černá věž zažila několik rozsáhlých oprav. Prvou velkou opravou byla oprava věže v roce 1697 po následcích požáru, který zničil přes polovinu města. Poslední rozsáhlá oprava věže pak byla uskutečněna v nedávné minulosti, v letech 1980 až 1985. Jednalo se o generálku prakticky celé věže: venkovního zdiva, balustrády, schodiště, měděné krytiny báně atd. Náležitá péče byla věnována již zmiňovaným zvonům a rovněž věžním hodinám a ukazateli měsíčních fází. Velkou pozornost odborníků i veřejnosti zaujala makovice, umístěná na samém vrcholku věže. Když byla snesena k novému pozlacení, bylo v jejích útrobách nalezeno pocínované pouzdro obsahující vzácné dokumenty z doby výstavby věže i dokumenty vkládané sem při následných opravách. Všechny se vztahovaly k bohaté historii města. Proto po dokončení opravy věže byly před osazením makovice na její vrchol přidány ke starým dokumentům dokumenty nové, odrážející stav společnosti, události a informace o městu z doby současné. S datem 24. února 1983 byl sem vložen dokument nazvaný "Poselství těm, kteří přijdou" s podpisem tehdejšího Předsedy Městského národního výboru Miloslava Vacka.
Přejme Černé věži stejně jako celému městu, ať přetrvává ještě mnoho věků a přinese v budoucnu ono "poselství těm, kteří přijdou", turistům pak krásný výhled na město a jeho okolí ...
Původně gotický byl založen současně s městem ve 13. století jako městský farní kostel. V letech 1518 - 35 byl přestavěn ve stylu pozdně gotickém, avšak při velkém požáru města v roce 1641 byl zcela zničen. V letech 1641 - 49 byl proto znovu přestavěn Vlachy J. Ciprianem a F. Canevallem ve slohu barokním, průčelí pochází z let 1686 - 88 ( J. A. de Maggi ). V této podobě jej známe dnes. V horní části zdobeného štítu je socha Panny Marie, v nikách nad třemi portály jsou umístěny dřevěné sochy tří světců sv. Mikuláše, sv. Auratiana a sv. Václava. Katedrální chrám sv. Mikuláše je trojlodní. Střední loď je zakončena bohatě zdobeným hlavním oltářem ( 1791 ) od Z. Huebera s vyřezávanými sochami sv. Petra, Pavla a Mikuláše, nesoucí obraz sv. Mikuláše navštěvujícího nemocné ( 1649 ) od G.Bachmanna z Vídně. Obě postranní lodě jsou zakončeny kaplemi, severní s vyřezávaným oltářem sv. Anny ( 1771 ), jižní mariánská kaple s vyobrazením smrti Panny Marie ( J. A. Schöpf 1740 ). Za chrámem sv. Mikuláše byla na místě bývalé gotické hřbitovní kaple sv. Jakuba z r. 1308 vystavěna v letech 1727 - 31 barokní kaple Smrtelných úzkostí Páně, zdobená malbami J.A. Schöpfa. O obnovu této kaple se v minulém století zasloužil českobudějovický biskup a buditel J.V. Jirsík ( 1855 ).
Černá věž - dominanta města Českých Budějovic
Černá věž vysoká 72 m je jedinečnou dominantou a skutečným symbolem města. Spolu se Samsonovou kašnou a kostelem sv. Mikuláše vytváří typický pohled na českobudějovické Náměstí Přemysla Otakara II. Dnes slouží věž převážně jako místo zájmu turistů, neboť výhled z ochozu věže dává nezapomenutelný zážitek každému, kdo vyšplhá po více než 200 strmých schodech.
Černá věž - dominanta města Stavba
věže byla zahájena v r. 1549 stavitelem Hansem Spatzem a ukončena po
téměř 28 letech osazením pozlacené makovice na samý vrchol věže.
Historické prameny uvádějí, že na pozlacení makovice spotřeboval
zlatník B. Riedl celých 72 zlatých dukátů. V minulosti sloužila Černá
věž jako zvonice a strážní věž, ze které byl zvoněním zvonů a
vyvěšováním praporů oznamován příchod nepřátel nebo vypuknutí požáru. K
tomu účelu byla věž trvale obydlena věžníkem, který zde sloužil jako
zvoník a staral se o chod věžních hodin. Původně bylo na věži umístěno
sedm zvonů. Nejznámější, největší a nejtěžší zvon byl "Bumerin", vážící
3,7 tuny. Odlit byl v Linci v roce 1723 zvonařským mistrem Sylviem
Kreuzem spolu s druhým největším zvonem nazývaným "Marta", vážícím
"jen" 1,75 tuny a třetím zvonem zvaným "Octava". Zvon "Maria" je
původem z českobudějovické zvonařské dílny mistra Pavla Haca z roku
1684 a byl zasvěcen Panně Marii. Vůbec nejstarším zvonem je zvon
"Stříbrný", z roku 1630 z dílny Adalberta Arnolda, umístěný v báni
věže. Posledním, šestým zvonem, který dnes můžeme na věži vidět, je
nejmenší "Umíráček" z roku 1705, v průměru měřící jen 45 cm. Jak již
jeho název říká, vyzváněl zemřelým občanům na jejich poslední pouti
městem. Nápis na něm prosí: "Ježíši, Maria, Josefe, svatá Barboro,
buďte ke všem umírajícím milostiví a milosrdní". Sedmým zvonem byl
"Poledník". Ten však byl za druhé světové války demontován a roztaven
pro vojenské potřeby. Pocházel rovněž od mistra S. Kreuze z Lince a
vážil přes 1 tunu. Od podzimu 1995 má Černá věž opět sedm zvonů. Tím
sedmým je zvon "Budvar", oznamující ode dne svého posvěcení kardinálem
Miloslavem Vlkem městu každý den poledne. Jméno nese podle svého
sponzora - Budějovického Budvaru ke stému výročí založení tohoto
pivovaru. Černá věž zažila několik rozsáhlých oprav. Prvou velkou opravou byla oprava věže v roce 1697 po následcích požáru, který zničil přes polovinu města. Poslední rozsáhlá oprava věže pak byla uskutečněna v nedávné minulosti, v letech 1980 až 1985. Jednalo se o generálku prakticky celé věže: venkovního zdiva, balustrády, schodiště, měděné krytiny báně atd. Náležitá péče byla věnována již zmiňovaným zvonům a rovněž věžním hodinám a ukazateli měsíčních fází. Velkou pozornost odborníků i veřejnosti zaujala makovice, umístěná na samém vrcholku věže. Když byla snesena k novému pozlacení, bylo v jejích útrobách nalezeno pocínované pouzdro obsahující vzácné dokumenty z doby výstavby věže i dokumenty vkládané sem při následných opravách. Všechny se vztahovaly k bohaté historii města. Proto po dokončení opravy věže byly před osazením makovice na její vrchol přidány ke starým dokumentům dokumenty nové, odrážející stav společnosti, události a informace o městu z doby současné. S datem 24. února 1983 byl sem vložen dokument nazvaný "Poselství těm, kteří přijdou" s podpisem tehdejšího Předsedy Městského národního výboru Miloslava Vacka.
Přejme Černé věži stejně jako celému městu, ať přetrvává ještě mnoho věků a přinese v budoucnu ono "poselství těm, kteří přijdou", turistům pak krásný výhled na město a jeho okolí ...
3/6
