Dominikánský klášter byl založen společně s městem v r. 1265 v západní části města a jeho mohutné stěny tvořily součást hradebního opevnění města. Spolu s ním vyrostla i stavba klášterního kostela Obětování Panny Marie, vysvěceného v r. 1274. Obě stavby byly původně gotické, zejména kostel si tyto prvky zachoval až do dnešní doby a patří vlastně k nejstarším dochovaným gotickým památkám ve městě. Objekt kláštera několikrát ve své historii vyhořel a byl proto několikrát přestavován, naposledy v 18. století, kdy získal dnešní barokní podobu, stejně jako klášterní zvonice - "Bílá věž" původně gotická z 2. pol. 15. stol. Klášter se vyznačuje původním čtvercovým gotickým ambitem, křížovou chodbou, navazující na jižní stranu kostela, kde je dochovaná původní gotická žebrová klenba a okenní kružby ze 14. století , bohužel jen ve dvou oknech ( autorem Petr Parléř, stavitel katedrály sv. Víta v Praze ).  Klášterní chrám je trojlodní, z části cihlová, basilikální gotická stavba s příčnou lodí. Dochovány jsou fragmenty středověkých fresek. Na hlavním oltáři je umístěn obraz Panny Marie ( Budějovická Madona ) v přemalbě ze 16. století. Obraz byl předmětem úcty k Panně Marii, která byla nazvána Ochranitelkou města. Byla jí přičtena i záchrana před morovou nákazou roku 1713. Madonu navštěvovali poutníci i z řad králů a císařů. Měšťané nechali podle obrazu vytesat mariánské sochy a umístili je před městské brány. Na severní venkovní zdi chrámu jsou zabudovány kamenný drak a žába. Legenda praví, že v dobách zakládání města dopomohly ke štěstí krásné dívce Markétce a odvážnému a čestnému Václavovi. Na půvabném Piaristickém náměstí se kromě chrámu a kláštera nachází ještě pozdně gotická stavba bývalé zbrojnice a prachárny, později, od r. 1531, přeměněná na solnici. Budova s vysokým štítem, lemovaným cimbuřím a se střílnami, nese v čelní zdi tři kamenné hlavy, údajně popravených zlodějů, kteří byli chyceni při loupeži v chrámu. V klášteře se také nachází klubovna dvacátého skautského oddílu GINKGO.

Městské Hradby, Železná panna

Současně s městem bylo vyměřeno a založeno mohutné opevnění prstencem dvojité kamenné hradební zdi. Součástí opevnění byla řada hradebních strážních věží a bašt. Do dnešní doby se opevnění nedochovalo, neboť při rozšiřování města zejména v době jeho hospodářského rozmachu v 19. století, byly hradby včetně věží zbourány a místo nich založeny parky ( severní a východní část - Městské sady ) a komunikace ( východní a jižní část ). Na západní a jihozápadní straně podél řeky Malše a dnešního Slepého ramene je část opevnění dochována. Z jižní strany zejména upoutá gotická čtyřboká věž, zvaná Železná panna. Pověst vypráví, že v ní byl umístěn mučící nástroj v podobě železné panny, v jejíž duté hrudi byly umístěny ostré dýky, které usmrtily odsouzence, vsazeného do tohoto mučidla. Zda byl konkrétně někdo takto popraven, pověst již nevypráví.

Mezi zbytky dvojité hradby se dnes nachází tzv. Biskupská zahrada. Zde je možno spatřit okrouhlou Otakarovu baštu s nepravidelným půdorysem ze 13. stol. a při vnější zdi polygonální baštu, tvořící vchod do zahrady. Úzká branka, ústící do Radniční ulice se nazývá Solná. Další dvě bašty přiléhají ke školní budově dnešního gymnázia a ke klášteru. Panskou uličkou se dostaneme k poslední dochované části městského opevnění - k Rabenštejnské hradební věži. Tato původně gotická věž s arkýři a vysokou střechou byla v minulosti upravena do dnešní renesanční podoby.

4/6