Jdi na obsah Jdi na menu
 


Budějovické tramvaje


Historie budějovických tramvají se začala psát 2. Obrazekprosince 1908, v den 60. výročí nástupu Františka Josefa na trůn. Toto výročí bylo pro České Budějovice významné i tím, že v tento den bylo dáno do provozu i nové nádraží a poprvé bylo rozsvíceno elektrické osvětlení města (až dosud plynové). Je stále ještě dost žijících pamětníků tramvajového provozu ve městě. Několik faktů z historie si jistě i oni rádi připomenou:

  • Rozhodnutí městské rady o výstavbě je ze začátku roku 1907, v roce 1908 byla zprovozněna první trasa 3,1 km od nového nádraží přes náměstí na Pražskou k Plzeňské zastávce ( pravidelný provoz byl zahájen v červnu 1909 ),
  • V roce 1909 - 10 byly dobudovány trasy na Linecku k Jižní zastávce ( provoz zahájen v dubnu 1910 ), v roce 1936 byla prodloužena až ke "Spojce" ( koleje do papíren ),
  • Tramvajová doprava tak spojovala budějovická nádraží (hlavní nádraží, Plzeňskou zastávku a Jižní zastávku) s centrem města. Intervaly linek - z náměstí na nádraží každých 7,5 minuty, z náměstí na Pražskou a Lineckou každých 15 minut;
  • Linky měly označení P a L - Pražská a Linecká ( zlí jazykové však tvrdili, že označení je odvozeno od "Pomalu" a "Langsam" ),
  • Zajímavé bylo křižování tramvají, protože trasy byly pouze jednokolejné. Tyto výhybky byly tři: v dnešní Žižkově ulici, na Mariánském náměstí a na bývalém Wilsonově náměstí. Na náměstí byly stanice před hotelem Zvon;
  • Vozovna byla v objektech parní elektrárny v Mánesově ulici, kde bylo umístěno všech osm tramvají - výrobků firmy Ringhofer Praha. Z nich šest bylo denně v provozu, dvě byly připraveny pro případ poruchy;
  • Poslední tramvaj projela Českými Budějovicemi 28 února 1950, pak byl provoz definitivně zrušen a nahrazen trolejbusy. Ještě více než 10 let zůstávaly neodstraněny koleje v některých úsecích. Vlastní tramvaje byly předány do Mostu.


KoněspřežkaObrazek


V Českých Budějovicích lze spatřit nejstarší železniční nádraží na evropském kontinentě. Vedla odtud první, koňmi tažená železnice do rakouského Lince. Myšlenku, spojit Podunají s jižními Čechami koněspřežní železnicí, vyslovil již v r. 1807 František Josef Gerstner jako protinávrh k záměru spojení řek Vltavy a Dunaje vodním průplavem. Realizoval ji však až jeho syn Ing. František Antonín Gerstner ( 1795 – 1840 ). Tuto na svou dobu velkolepou stavbu zahájil v létě r. 1825 a již za dva roky v r. 1927 byl zahájen úspěšný zkušební provoz v úseku České Budějovice - Leopoldschlag. Na další stavbu však chyběly peníze. Gerstnerovi se ale podařilo získat pro společnost monopolní právo obchodu se solí a její přepravy po této železnici. Obchod se solí byl natolik výnosný, že z něj mohla být financována další výstavba železnice. Od června 1830 byla trať prodloužena do Lestu a od srpna 1832 byla zahájena pravidelná přeprava z Českých Budějovic až do Lince. Tím byla trať zcela dokončena vč. přepřahacích stanic, strážních domků a dalších zařízení. V Českých ObrazekBudějovicích končila původně trať před městskými hradbami (problémem bylo přemostění Krumlovského rybníka a Malše ), teprve později byla prodloužena Českou ulicí až k solnici, nejdále ale vedla až k hostinci "U zelené ratolesti", kde měl v té době sklady V. Lanna, budějovický podnikatel a jeden z tehdejších největších akcionářů koněspřežky. Zpočátku šlo pouze o přepravu nákladu, za rok se přepravilo až 50.000 tun zboží. Teprve v r. 1836 byla zahájena i přeprava osob a trať byla prodloužena z Lince do Gmundenu. Osobní nádraží bylo na rohu České a Piaristické ulice ( č.p. 14 a 23 ). Cesta do Lince po trati dlouhé 130 km trvala cca 14 hodin, od 5 hodin ráno z Českých Budějovic s hodinovou polední přestávkou do 19 hodin v Linci. Cestování bylo na tehdejší dobu rychlé a pohodlné, jízdenka do Lince stála až 3 zlaté. Osobní přeprava však byla pouze v letním období od dubna do října.

Povoz koněspřežky trval plných 40 let. Poslední vlak tažený koňmi projel tratí 12. prosince 1872, kdy přepravu již zcela ovládly nastupující parní lokomotivy. Dodnes však je zachována řada památek připomínajících tuto historickou stavbu.Obrazek Uveďme zejména staniční budovu koněspřežního nádraží v Mánesově ulici, zbytky náspů trati a kamenné mostky u Velešína, bývalé strážní domky např. za Kamenným újezdem atd., které jsou chráněny a patří mezi národní kulturní památky. Stávající železniční trať z Českých Budějovic do Horního Dvořiště ještě dnes v některých svých úsecích využívá trasu vytýčenou původně pro koněspřežku. K uctění památky F.A. Gerstnera je ve stanici Rybník ( býv. Certov ) umístěna pamnětní deska.


Obrazek

Obrazek

6/6