Historie
budějovických tramvají se začala psát 2. prosince 1908, v den 60.
výročí nástupu Františka
Josefa na trůn. Toto výročí bylo pro České
Budějovice významné i tím, že v tento den bylo dáno do provozu i nové
nádraží a poprvé bylo rozsvíceno elektrické osvětlení města (až dosud
plynové). Je stále ještě dost žijících pamětníků tramvajového provozu
ve městě. Několik faktů z historie si jistě i oni rádi připomenou:
- Rozhodnutí městské rady o výstavbě je ze začátku roku 1907, v roce 1908 byla zprovozněna první trasa 3,1 km od nového nádraží přes náměstí na Pražskou k Plzeňské zastávce ( pravidelný provoz byl zahájen v červnu 1909 ),
- V roce 1909 - 10 byly dobudovány trasy na Linecku k Jižní zastávce ( provoz zahájen v dubnu 1910 ), v roce 1936 byla prodloužena až ke "Spojce" ( koleje do papíren ),
- Tramvajová doprava tak spojovala budějovická nádraží (hlavní nádraží, Plzeňskou zastávku a Jižní zastávku) s centrem města. Intervaly linek - z náměstí na nádraží každých 7,5 minuty, z náměstí na Pražskou a Lineckou každých 15 minut;
- Linky měly označení P a L - Pražská a Linecká ( zlí jazykové však tvrdili, že označení je odvozeno od "Pomalu" a "Langsam" ),
- Zajímavé bylo křižování tramvají, protože trasy byly pouze jednokolejné. Tyto výhybky byly tři: v dnešní Žižkově ulici, na Mariánském náměstí a na bývalém Wilsonově náměstí. Na náměstí byly stanice před hotelem Zvon;
- Vozovna byla v objektech parní elektrárny v Mánesově ulici, kde bylo umístěno všech osm tramvají - výrobků firmy Ringhofer Praha. Z nich šest bylo denně v provozu, dvě byly připraveny pro případ poruchy;
- Poslední tramvaj projela Českými Budějovicemi 28 února 1950, pak byl provoz definitivně zrušen a nahrazen trolejbusy. Ještě více než 10 let zůstávaly neodstraněny koleje v některých úsecích. Vlastní tramvaje byly předány do Mostu.
Koněspřežka
V
Českých Budějovicích lze spatřit nejstarší železniční nádraží na
evropském kontinentě. Vedla odtud první, koňmi tažená železnice do
rakouského Lince. Myšlenku, spojit Podunají s jižními Čechami
koněspřežní železnicí, vyslovil již v r. 1807 František Josef Gerstner
jako protinávrh k záměru spojení řek Vltavy a Dunaje vodním průplavem.
Realizoval ji však až jeho syn Ing. František Antonín Gerstner ( 1795 –
1840 ). Tuto na svou dobu velkolepou stavbu zahájil v létě r. 1825 a
již za dva roky v r. 1927 byl zahájen úspěšný zkušební provoz v úseku
České Budějovice - Leopoldschlag. Na další stavbu však chyběly peníze.
Gerstnerovi se ale podařilo získat pro společnost monopolní právo
obchodu se solí a její přepravy po této železnici. Obchod
se solí byl natolik výnosný, že z něj mohla být financována další
výstavba železnice. Od června 1830 byla trať prodloužena do Lestu a od
srpna 1832 byla zahájena pravidelná přeprava z Českých Budějovic až do
Lince. Tím byla trať zcela dokončena vč. přepřahacích stanic, strážních
domků a dalších zařízení. V Českých Budějovicích končila původně trať před městskými hradbami (problémem
bylo přemostění Krumlovského rybníka a Malše ), teprve později byla
prodloužena Českou ulicí až k solnici, nejdále ale vedla až k hostinci
"U zelené ratolesti", kde měl v té době sklady V. Lanna, budějovický
podnikatel a jeden z tehdejších největších akcionářů koněspřežky.
Zpočátku šlo pouze o přepravu nákladu, za rok se přepravilo až 50.000
tun zboží. Teprve v r. 1836 byla zahájena i přeprava osob a trať byla
prodloužena z Lince do Gmundenu. Osobní nádraží bylo na rohu České a
Piaristické ulice ( č.p. 14 a 23 ). Cesta do Lince po trati dlouhé 130
km trvala cca 14 hodin, od 5 hodin ráno z Českých Budějovic s hodinovou
polední přestávkou do 19 hodin v Linci. Cestování bylo na tehdejší dobu
rychlé a pohodlné, jízdenka do Lince stála až 3 zlaté. Osobní přeprava
však byla pouze v letním období od dubna do října.
Povoz
koněspřežky trval plných 40 let. Poslední
vlak tažený koňmi projel tratí 12. prosince 1872, kdy přepravu již
zcela ovládly nastupující parní lokomotivy. Dodnes však je zachována
řada památek připomínajících tuto historickou stavbu. Uveďme zejména
staniční budovu koněspřežního nádraží v Mánesově ulici, zbytky náspů
trati a kamenné mostky u Velešína, bývalé strážní domky např. za
Kamenným újezdem atd., které jsou chráněny a patří mezi národní
kulturní památky. Stávající železniční trať z Českých Budějovic do
Horního Dvořiště ještě dnes v některých svých úsecích využívá trasu
vytýčenou původně pro koněspřežku. K uctění památky F.A. Gerstnera je
ve stanici Rybník ( býv. Certov ) umístěna pamnětní deska.